První turistický výlet Turistického klubu Moravice dne 8.8.2009

Poznáváme své okolí.

 V sobotu dne 8.8.2009 se uskutečnil první výlet nově založeného Turistického klubu Moravice. Zúčastnili se ho p. Hošek Pavel, p. Vícha Lubomír, p. Onderka Milouš a p. Dus Josef. 

Vyjeli jsme v půl deváté ráno od zbrojnice obecním autem směrem na Nové Lublice, Kerhartice, kde byla dnes již neexistující vesnice s kostelem, který ještě před několika roky stál.    Přejíždíme hráz Kružberské přehrady, ve Svatoňovicích odbočíme na Budišov nad Budišovkou, před kterým přejíždíme pomyslnou hranici mezi Slezskem a Moravou.   

        Auto jsme zaparkovali na náměstí v Budišově a navštívili jsme místní muzeum, které je umístěno v budově bývalého mlýna. Zajímavá, stará stavba, ve které jsou schromážděny exponáty z břidlice, mapy břidlicových dolů v okolí – dnes již zavřené. Historii města Budišova i těžbu břidlice, včetně snímky z dolů, jsme shlédli na videoprezentaci. Malé, ale zajímavé muzeum.   

Vedle muzea stojí starý kamenný most se sochou Sv. Jana nad řekou Budišovkou. Využili jsme příležitosti a navštívili otevřený kostel na náměstí.

Dále pokračujeme na Starou vodu – poutní místo ( Svatá Anna ). Vedle opravovaného kostela je torzo kláštera. Zbytek vesnice je srovnán se zemí. Na informační tabuli si prohlížíme staré záběry vesnice a získáváme představu o rozsáhlé vesnici, kde žilo přes 300 obyvatel. Pěšky se vydáváme asi 300 m vzdálené Královské studánce, kde ze svahu teče průzračněčistá voda. Opravený altán září novými barvami. Přečetli jsme si legendu o poustevníkovi, který tady pobýval.

Po návratu k autu se pak vydáváme přes Guntramovice k cestěČesko-Německého porozumění. Tato cesta se skládá z cca 80 ks mramorových tabulí, které věnovali různí dárci, občané, firmy, obce i spolky  z ČR, Německa Polska, USA a další. Mramorová tabule obce Moravice tam chybí a tak se logicky nabízí otázka, zdali bychom za naší obec nenechali jednu do chodníku smíření zabudovat. Kromě nápisu obec Moravice by se hodilo nechat vyrýt jednoduchý vzkaz s tématem smíření. Tímto vyzýváme občany o možné návrhy textu.            

Vedle cesty Smíření stojí starý železný kříž na místě hromadného hrobu z Prusko-Rakouské

války v roce 1758. Generál Laudon s rakouským vojskem tam přepadl zásobovací kolonu pruského císaře Fridricha a tím zabránil dobytí Olomouce Prušáky.

Dále pak pěšky, asi 1,5 km dlouhou cestou, dojdeme k Zlaté lípě. Tento strom je opředen legendami z doby těchto bojů. Obvod chráněného stromu je přes 3 m a stáří je odhadováno na 300 let. Dále pak hledáme a posléze nacházíme kráter vyhaslé sopky 780 m vysoké Červené hory. Kráter je velice zajímavý se svým „špuntem“ uprostřed a kolmými stěnami sopouchu. Určitě se sem ještě v budoucnu vrátíme.

Naše cesta pokračuje přes Dvorce do vesnice Roudná, kde zdoláváme vrchol bývalé sopky Velký Roudný, který dosahuje 780 m nadmořské výšky. Výstup je fyzicky náročný, ale zdárně jsme jej zvládli. Nahoře stojí stará kaplička a nová dřevěná vyhlídková věž, která je cca 20 m vysoká. Z věže je nádherný výhled severním směrem na Bruntál, Praděd a na přehradu Slezská Harta. Bohužel výhledu k naší domovině brání vysoký les. U rozhledny se rozcházíme. P Onderka s p. Dusem se vracejí stejnou cestou k autu a p. Vícha s p. Hoškem scházejí památnou křížovou cestou na druhé straně hory do Roudna. Opět se scházíme v místní hospodě, kde svlažíme vyprahlá, žíznivá hrdla dobrým pivem. Řidič bohužel nealkoholickým.

Odjíždíme kolem přehrady přes její sypanou hráz do Jakartovic, kde si v hospodě dopřejeme výborné jídlo a pivo a poté jedeme domů.

 V půl šesté večer se unaveni ale spokojeni vracíme domů. Věříme, že podobných vydařených výletů bude více